Mobilní telefon dnes nalezneme v podstatě všude, kam se podíváme. Mají jej nejen pracující dospělí, ale i staří lidé či malé děti. V podstatě také nahradil klasické pevné linky, a většina z nás má špatný pocit, když zjistí, že jej zapomněla doma. Není tak divu, že vzniká otázka, zda na něm nejsme jako společnost závislí.
Abychom to zjistili, musíme se nejprve podívat, k čemu mobilní telefon ve skutečnosti potřebujeme, a bez čeho se zkrátka neobejdeme. Zde je to v první řadě samozřejmě především komunikace. Pomocí mobilního telefonu se můžeme spojit v podstatě s kýmkoliv, a po zániku pevných linek je to často i jediná možnost. Z tohoto pohledu jsme se tedy na tomto přístroji stali závislými.
Zde je však nutné rozlišovat společenskou závislost a závislost jednotlivce. To první nemusí být vždy špatné. Například jako společnost jsme dnes prakticky zcela závislí na elektřině, a to do té míry, že kompletní blackout představuje jeden z nejčernějších scénářů, se kterými se můžeme setkat.
Něco jiného je však závislost jednotlivce, kdy bez mobilu nemůže vůbec být. S tím se dnes bohužel setkáváme čím dál častěji, a nejen mezi mladými lidmi, jak by se dalo čekat. I ti starší si mohou vypěstovat takovouto závislost, byť u nich je ta pravděpodobnost přeci jen poněkud menší. Zde má daný člověk skutečný problém, a potřebuje pomoci.
Zde je nutné říci, že většinou nejsme závislí na mobilu samotném, nýbrž na některých funkcích, které přináší. Velmi často je to připojení k internetu či konkrétně sociální sítě, díky čemuž se okamžitě dozvíme jakékoliv novinky. Většina z nich je sice pro nás nedůležitá, avšak náš mozek si to nedokáže uvědomit. Jsme tak přehlceni daty, což působí problém.
Jak zjistit, zda k této skupině nepatříme? Udělejte si technologický detox – například na víkend dejte mobilní telefon pryč, například jej svěřte důvěryhodnému členu rodiny. Ten vám jej vrátí až v neděli večer či v pondělí ráno. Uvidíte, jak se vám bez něj povede.