Samozřejmě, že na místo v nadpisu se dá dorazit i autem, ale je to škoda, protože procházka z vlakového nádraží je velice hezká a krásně pohodlná. Jen ten přechod na cestičku je drobátko nedomyšlený. Nuže, po vystoupení z vlaku na nádraží Heřmánky nechoďte na hlavní cestu, jak se chodilo kdysi a x let. Ne, že by ta cesta nefungovala, ale proč se potácet mezi auty a čmuchat ty jejich páchnoucí nesmysly. Raději kličkovat mezi kolníky. Ano, tam kam půjdete je cyklostezka. Postavte se tedy zády k zastávce a nepátrejte, kam se podělo to roztomilé nádražíčko, které zde bylo. Musíte přejít přes koleje a zde doporučuji maximální opatrnost. Na druhé straně kolejí přeskočíte příkop a již jste ne oné cyklostezce. Nu a nyní se vydejte vpravo.
Nehledejte turistickou značku, není zde. Projdete pod mostem, kde možno odlovit kešku a poté projdete kolem úpravny vody. Následuje rovný kus a pak odbočka vpravo. A to už jsme na hlavní silnici, kde potkáte zelené turistické značení. Dáte se doleva kolem bývalého mini obchůdku a u bývalé hospody, na křižovatce se dáte vlevo. Jsou tam ostatně šipky. Projdete kolem malé skály vpravo a poté dorazíte do cíle. Zamiřte přes most a vpravo je pramen pitné vody. Pověst o tom, jak vznikl visívala na stromě, nyní k tomu abyste si ji přečetli máte hned vedle ceduli. Zde není místo na popis celé historie.
Když si odpočinete, můžete si zajít do blízké hospůdky, kde také dostanete klíče od chatky, jste-li ubytováni. Místo je zde víceméně klidné, pokud ovšem nebudete mít smůlu na partičku opilců. V požární nádrži se již koupat nedá jako kdysi, takže musíte k řece, ve které vody stále ubývá.
A co zde dělat dále? Podíváme se na to v příštím článku. Zavedu vás na Orlí skálu nebo do obce Spálov, kde se kdysi pekl vynikající domácí chléb. Takový, jaký už dneska asi nikde nekoupíte.