V našem článečku je však šíša vodní dýmka. Také zvaná vodárko, nebo vodnice, ale též farec. Jistě jste již nějakou viděli, přinejmenším na fotografii. Je to vlastně nádoba s vodou, do které vniká dým z tabáku, který nahoře hoří a dalším otvorem jde ven do hadice, kterou má v ústech kuřák. Ten potahováním tento dým vdechuje. To je ve stručnosti a rychlosti popis takového vodárka. Celé je to, pochopitelně složitější, ale podstata je vystižena. Na delší rozbory zde není místo ani čas. Do těchto vodnic se nedává běžný tabák. Je speciálně upravený a smíchaný s melasou a glycerinem. Dříve se místo melasy používal med.
Tabáku je nespočetně druhů, a navíc si je lidé míchají sami, čímž vlastně vyrábějí nové a nové směsi. Takže když vás někdo pozve na vykouření nargilé, což je další výraz pro vodnici, je velice pravděpodobné, že vám také nabídne i svou tabákovou směs. Kouření vodnice není něco jako když vykouříte startku. V podstatě je to obřad, který začíná už přípravou. A o tom, jak připravit vodní dýmku by se klidně dala napsat kniha. I když je to ve své podstatě stejné, každý to pojme po svém. I to k tomu patří. Tabák, jak jsme si již řekli, je všelijak upravován, ale přece jen existují značky, které jsou skoro původní.
Dostat se tak můžete k tabáku světlému nebo tmavému. Pokud začínáte, je lepší ten světlý. Je totiž drobátko slabší. Dále jsou zde tři základní druhy, které se pak dále dělí na další a další, takže ve výsledku zjistíme, že tabáku do nargilé je více druhů, než je tabáku cigaretového. Pokud byste chtěli také tento zvláštní způsob relaxace vyzkoušet, klidně můžete. Zjistěte si, zda ve svém okolí nemáte veřejnou kuřárnu, což asi těžko, a tak si budete muset vodnici zakoupit. Udělejte to v osvědčeném obchodě ke kterému se dostanete kliknutím na odkaz, který je uveden přímo zde v článku. Je to ten text jinou barvou.